Loňský rok pro mě z hlediska cestování za rodinkou vůbec, ale vůbec nevycházel. Když už se mohlo létat, tak jsem zase nemohl. No a po pracovní stránce se to zlomilo až na konci září, kdy jsem se přesunul z jižního Walesu zpět do Anglie. O stěhování na mou, v pořadí již třináctou adresu v Británii, ani nemluvím. Na to, abych se viděl s těmi, na kterých mi záleží nejvíc, jsem si musel počkat celý dlouhý koronavirový rok 2020.
No a když už jsem měl tu možnost se konečně vrátit na dva týdny v novém roce do Česka, čekala mě jedna komplikace za druhou.
Obsah
Hurá, letenku mám, ale jak se dostat na letiště?
Věděl jsem, že jsou lety značně omezené, ale takovou bídu jsem nečekal. V mých termínech se do Prahy létalo v podstatě jenom z londýnských letišť. Žádný Bristol, žádný Manchester, žádný Bournemouth. Pro vyhledání nejlepšího, rozumějte nejlevnějšího leteckého spoje, jsem využil starý dobrý Skyscanner. Cenově nejvýhodněji vyšel zpáteční let s British Airways z letiště Heathrow. Kdybych se rozhodl cestovat nalehko jenom s batohem, tak by letenka přišla na pouhých 19 liber (cca 550,-Kč). Se zavazadlem v kabině jeden směr za rozumných 40 liber (1170,-Kč). Rozhodování bylo rychlé a letenky jsem zabookoval ihned, abych měl jistotu, že vůbec odletím.
Bohužel, netrvalo to ani týden a let do Prahy zrušili. Začal jsem okamžitě jednat a hledat další letecké spoje. K mému překvapení jsem si mohl zakoupit ještě lacinější letenku s Ryanairem ve stejný den. Měl jsem kliku a už jenom zbývalo doufat, že ani tento let nebude zrušený. Cestu nazpět jsem neřešil a doufal, že se nazpět do UK vrátím v pohodě, již zabookovaným zpátečním letem s British Airways. Naděje totiž umírá poslední!
Autobusy nejezdí, na letiště jedině vlakem
Den odletu se blížil a začal jsem se porozhlížet po transportu z místa bydliště na letiště. To, že přímý autobus z Oxfordu na Stansted letiště není, tak s tím jsem se smířil už při nákupu druhé letenky. Panikařit jsem ale začal, když jsem zjistil, že autobusy společnosti National Express přestali díky lockdownu jezdit úplně. Stres střídal paniku, ale nakonec jsem zjistil, že vlaky naštěstí jezdí. Žádná garance, že bych se dostal v čas anebo vůbec na letiště, to pro mě v té době neznamenala. Opět to zůstalo pouze u naděje, že se vlakem s jedním přestupem v Londýně dostanu tam, kam potřebuji.
A jak stres střídal paniku a panika stres, tak jsem v pondělí ráno, po necelých třech hodinách spaní, mírně zaspal. Ještě že taxislužbu nepozastavili. V Londýně v metru jsem si po ránu trochu zazmatkoval a dvakrát jsem se musel ujistit, jestli jedu z Paddingtonu správným směrem na další vlakovou zastávku na Liverpool Street. Na letište ve Stanstedu jsem dostal včas.
Negativní do letadla, negativní po příletu
Letenky, jízdenky, všechno zařízené, řeknete si. Nikoliv! Pro to, abych se bez problému dostal do letadla, musel jsem si zajistit antigenní nebo PCR test, který není starší tří dnů. A tady začal další “challenge”. Privátní testování v místě bydliště se hledalo špatně a cenově, zejména PCR test, to bylo absolutně mimo můj budget. Naštěstí, asi týden před mým odletem, začali nabízet testování přímo na letišti Stansted. Podmínkou bylo se pouze zaregistrovat online na předem vybraný časový slot a dorazit včas. K mému překvapení jsem poté zjistil, že hromada lidí si s online rezervací hlavu nelámala a šlo to i bez toho. Vystál jsem si tam frontu a po zhruba 20 minutách jsem se dostal na řadu, potvrdil údaje a zaplatil kartou. Antigenní test, který byl pro cestu jako potvrzení dostačující, stál 50 liber. Časově to vyšlo, ale kdybych se zastavil přesně na čas, tu frontu bych si tam stejně musel vystát, protože systém rezervace nefungoval.
Netrvalo to ani deset minut a výsledek antigenního testu mi přišel do emailu. Jako “negativnímu”, který může nastoupit do letadla, se neskutečně ulevilo. Kontrola zavazadel proběhla v rekordním čase a takhle prázdno v areálu letiště jsem nikdy předtím nezažil. Nemluvím o tom, že v letadle jsem seděl téměř 45 minut před odletem. Opět rekord. Před nástupem do letadla, kromě kontroly pasu a letenky, byli všichni cestující požádání o potvrzení testu s negativním výsledkem.
Příjezdový formulář a PCR test na letišti
Po příletu mě čekal další test, pro který jsem se rozhodl nechat si ho udělat hned na pražském letišti. To ale až po pasové kontrole, u které jsem doložil příjezdový formulář, který je nutné mít vyplněný pro cestu do České republiky. Tentokrát byl vyžadovaný PCR test, který mě vyšel na 60 liber. Výsledek PCR testu na SARS-Cov-2, jako negativní, dorazil formou textovky druhý den ráno, tedy za méně než 24 hodin (konkrétně 18 hodin od odběru).
Přímý let Praha – Londýn neexistuje
Ani jsem se nestačil rozkoukat a po dvou dnech “dovolené” mi přišel email od British Airways, že se zpáteční let Praha – Londýn nekoná. To začalo další peklíčko. Zpět jsem se totiž potřeboval dostat včas. K mému neštěstí se všechny přímé lety zrušili. Říkal jsem si, že půjde o dočasné opatření a že za dva týdny obnoví alespoň nějaké přímé lety. Pro klid v duši jsem se podíval, jaké jsou možnosti spolujízdy s někým, kdo pojede vlastním autem do Anglie v rozumném termínu. Autobusy směr Praha – Londýn jezdí v současné době jenom pátky. Na tom by nebylo nic špatného, protože i to by mě časově vyhovovalo, ale cestu autobusem jsem bral jako poslední možnost. Spolujízdu jsem našel, ale než jsem se po víkendu pevně rozhodl, že oželím čtyři dny dovolené v Česku, místo bylo zabrané. V té době byla všechna místa v autobusu beznadějně vyprodaná. Začal jsem se smiřovat s tím, že včas to zpět do Anglie nezvládnu. Naděje však umírá poslední.
Další možnosti jak se dostat domů
Dalšími možnostmi, jak se dostat v termínu zpět do Británie byli: 1. Přímý let z Polska, ve kterém zbývalo pár posledních míst – Cena včetně dopravy do Polska cca 200 liber. 2. Let do Paříže a z Paříže do Londýna letecky nebo vlakem Eurostar – Cena dohromady mezi 250 – 350 liber.
Spekuloval jsem i nad dalšími možnostmi a kombinacemi dopravy, ale nic, zkrátka nic nebylo dostupné. Štestí se na mě usmálo ještě ten den, co jsem přišel o možnost spolujízdy. Uvolnilo se místo v autobuse Praha – Londýn. Samozřejmě jsem na nic nečekal a jízdenku okamžitě zakoupil. Tohle vyšlo, ale co dál?
Chceš do Británie? Jedině jako negativní!
V době, kdy už jsem byl v kontaktu ohledně spolujízdy, tak vláda Spojeného království vyhlásila novinky pro přicestování do země. To se dalo samozřejmě čekat, já ale doufal, že k něčemu takovému nedojde. A když už, budu zase zpět v Anglii. Britové byli bohužel pohotovější než jsem očekával a zavedli přísnější pravidla pro vstup na jejich území. V podstatě se nelišilo od pravidel pro příjezd do České republiky z ostatních zemí. Všichni cestujíci do Británie by podle nových pravidel museli podstoupit test před vstupem do země s negativním výsledkem ne starším nežli 72 hodin.
Oznámení o této novince bylo natolik čerstvé, že ani na oficiálním vládním webu Spojeného království nebylo dohledatelné, jaká forma testu je dostačující, natož od kdy nové pravidlo platí!
Tato novinka přišla zrovna ve chvíli, kdy jsem se rozhodoval o spolujízdě. Takže dostavila se další panika. Kde si nechat udělat test a hlavně jaký tak, aby to časově vycházelo mezi odběrem a doručením výsledku. Navíc pro vycestování bylo potřeba zajistit mezinárodní formu výsledku testu v anglickém jazyce, která je vyžadována pro příjezd na území Velké Británie.
Potvrzení pro vycestování do zahraničí
Poté, co jsem přišel o možnost spolujízdy a v autobusu do Londýna se objevilo volné místo, zbývalo mi více času na zajištění testu jako samoplátce. Nakonec jsem se rozhodl pro odebrání vzorku v místní nemocnici, která nabízela i mezinárodní formu výsledku testu. Jelikož autobus odjížděl v pátek navečer a na výsledky testu se mohlo čekat až 48 hodin, jedinou možností pro mě jako samoplátce, byla online rezervace s volnými časovým termínem pouze ve středu v sedm hodin ráno. Na informační lince jsem si po telefonu ještě ověřil cenu a možnost vystavení dokladu potřebného pro vycestování do zahraničí. Celková cena za test metodou PCR včetně vystavení dokladu pro cestování mě stála 2006,- Kč. Přiznám se, že mě po odběru celkem vystrašili. Řekli mi, ať se pro vystavený doklad u nich zastavím v sobotu, že pro mě bude připravený. To samozřejmě nešlo, protože už v pátek večer jsem měl přejíždět českoněmeckou hranici. Na informační lince jsem se už předem domluvil, že doklad mi oskenují a pošlou do emailu, pokud by bylo nejhůř.
Výsledek PCR testu dorazil textovkou druhý den večer – negativní. V pátek ráno jsem si na informační lince potvrdil, že je pro mě výsledek testu, včetně lékařského potvrzení pro vycestování, připravený a mohu se pro něj kdykoliv zastavit. Rovněž jsem si potvrdil možnost oskenování kopie do emailu. Nedalo mi to a pro potvrzení jsem si stejně raději zajel autobusem, abych se nemusel na někoho spoléhat.
Nové pravidlo pro příjezd do UK odsunuto
Když jsem se vrátil z testovacího centra s potvrzením, čekalo mě další vzrušující překvapení. Povinnost předložit negativní výsledek testu na hranicích před vstupem na území Velké Británie byla aktualizovaná. Nejenže jsem se dozvěděl, že jako potvrzení stačilo mít pouze ten levnější antigenní test, navíc se tato povinnost přesunula z pátku až na příští týden v pondělí (18.1.2021)! Výsledek testu s extra příplatkem, který jsem si před chvílí vyzvedl, jsem už tedy nepotřeboval. Kolem poledne mi poté ještě zavolali z informační linky, jestli už jsem se náhodou pro výsledek testu nezastavil, že mě ho nemohou oskenovat a zaslat na email po předchozí domluvě. Celkem mě překvapilo, že takový typ dokumentu nemají pro jistotu uložený v digitální podobě, aby bylo možné ho zpětně a hlavně rychle v případě nutnosti získat.
Autobusem do Londýna
Moje malá noční můra, rozumějte téměř dvacetihodinová cesta autobusem, se splnila. Cestou jsme měli tři přestávky. První ještě před přejezdem německých hranic. V autobuse panovali zmatky ohledně místenek, ale to se mě naštěstí netýkalo. Několik spolucestujících nastupovalo jak v Německu, tak i v Belgii. Až do příjezdu k eurotunelu se zdálo, že budeme v Londýně na Victoria Station podle plánu. Pro přejezd přes území Belgie, bylo podle autodopravce, nutné mít vyplněný takzvaný Passenger Locator Form. Nutnost to samozřejmě není, protože pokud Belgií projíždíte a zdržíteli se na území Belgie méně než 48 hodin, tak podle informací přímo na zmíněném webu, takový formulář nepotřebujete. Takže tam buď někdo neumí anglicky, nebo vás raději pro sychr nechají formulář vyplnit.
Pro vstup na území Velké Británie je v současné době nutné mít vyplněný online formulář Passenger locator form, který nesmíte odeslat dříve než 48 hodin před příjezdem (Od 18.1.2021 musíte rovněž prokázat negativní výsledek testu). Tento formulář byl po cestujících rovněž vyžadován před nástupem do autobusu.
Pobrexitová hraniční kontrola
Při příjezdu k eurotunelu nás francouzská hraniční kontrola zkontrolovala jak se patří. Všechna zavazadla musela projít skenerem, jaké znáte z letiště a proběhla kontrola cestovních dokladů. Celé to trvalo asi 45 minut. Po nástupu do autobusu a popojetí asi sto metrů byli všichni cestující opět vyzvání k pasové kontrole, tentokrát u britské pohraniční stráže. Zavazadla už se tentokrát neskenovala, bylo pouze potřeba prokázat se platným cestovním dokladem a formulářem cestujícího (Passenger locator form na gov.uk), který je potřeba mít vyplněný z důvodu momentální situace kolem koronaviru. Na mě se nikdo na nic neptal, ale u dalších přepážek jsem zaslechl, jak jsou ostatní spolucestující dotazování na otázku, proč cestují do UK. Než jsme skutečně vyrazili do vlaku, zabralo to dalších asi 45 minut.
Vlak z Londýna do Oxfordu, který jsem si zabookoval na půli cesty autobusem, jsem stihl v pohodě. Plánovaný příjezd na Victoria Station se protáhl jenom o půl hodiny. Pro vyhledávání nejlevnějších jízdenek doporučuji Trainline (mají i aplikaci pro Android a IOS). Jízdenka mě vyšla na krásných £5.70.
Po příjezdu do Británie
Po návratu do Británie, musí každý do desetidenní karantény. 10-ti denní karanténu si můžete zkrátit prokázáním negativního výsledku z privátního testovacího centra – Na test můžete nejdříve 5 dní po návratu.
Více informací pro cestovatele
Pro více informací, aktualizace a konkrétní pravidla pro cestování do Velké Británie, navštivte vládní stránku na GOV.UK – ENTERING THE UK, nebo web Velvyslanectví České republiky v Londýně.
Aktuální informace pro vstup na území České republiky na webu ministerstva vnitra ČR (ww.mvcr.cz) a webu ministerstva zadravotnictví ČR (www.mzcr.cz).
